7 DNÍ V HLUBINÁCH VLASTNÍ DUŠE, ANEB TÝDEN Zralého muže



Rád bych sdílel bezprostřední dojmy a zážitky z akce, který nese název ZRALÝ MUŽ.
Nevnímal jsem u sebe velké literární nadání a i nyní jsem rád třeba za automatické opravy, ale umím myslet, číst a tedy i psát. A především od minulého týdne cítit, vnímat a toužit. A tak jsem se rozhodl postavit svému programu, že neumím psát, čelem.
To je zřejmě největší rozdíl mezi přerostlým chlapcem, který se v neděli 15.dubna 2018 po 13h vydal z domova se smutkem, nejistotou a obavami do neznáma. Netušil jsem, že tyto pocity jsou již součástí ozdravného procesu DUŠE a přípravou na nejintenzivnější sebepoznávací čas dosavadního života, a mužem, který se ke stejnému domu vrátil o týden později. Vrátil se muž s otevřeným srdcem, vizí a posláním, prožívající lásku, soucit a vlastní sílu.
Připadá mi to jako kdybych jako mladý chlapec šel do bitvy a domů jsem se vrátil jako muž, který poznal skutečné hodnoty a potřeby života, cítí pevnost, jasnost svého konání a je připraven s moudrostí přijímat důsledky a odpovědnost za své činy. Nosí moudrost, lásku a přijetí sebe, svých blízkých a života ve svém srdci tak jasně, jako by nikdy žádná minulost ani budoucnost neexistovala, je v čiré přítomnosti.
S ohledem na organizátory akce není záměrem tohoto sdílení popis akce, ale popis prožitku. Proto nebudu zmiňovat konkrétní rituály, zdroje a praktiky, kterými skupina 42 mužů během týdne společně procházela. Chci sdílet jen mé dojmy, pocity, které ve mně tato akce zanechala a zanechává.

I. Přijetí, pochopení, odpuštění
Tyto tří akty pro mě znamenaly přelom ve vnímání světa a sebe. Již jsem se s těmito pojmy roky zpět setkával, ale tento seminář nastavoval takové podmínky pro duševní práci, že nebyly myšlenky a pomyšlení z tohoto procesu utéct. Uvědomení, že nás každého tvoří více složek, nebo principů. Každý v sobě máme mužský princip (náš vnitřní muž), ženský princip ( naše vnitřní žena) a dětský princip (naše vnitřní dítě). Pochopil jsem, že to co naše životy a prožívání komunikace s okolím, může učinit šťastné je PŘIJETÍ a UVĚDOMENÍ si těchto principů a bytostí v nás, pochopení a uznání jejich potřeb a darů, které pro nás mají. A také odpuštění sobě a blízkým minulost, ve které tato celistvost a jednota přijímána nebyla zcela, nebo vůbec.

II. Sdílení, soudržnost, otevřenost

Dalším silným prožitkem pro mě byla síla mužského kruhu. Skutečnost, že z mužů, které jsem při příjezdu zhodnotil a oštítkoval jako borec, slaboch, ňouma, apod. se po týdnu stanou osoby, o kterých vím často ty největší slabosti, bolesti, strachy a pocity a oni ty mé. A pravděpodobně právě z tohoto důvodu (pravdivého sdílení) jsem k nim, a vlastně i k sobě, pocítil úctu a lásku za upřímnost a sílu se otevřít světu. Až jsem pociťoval stud, že jsem na začátku tak hodnotil. Pochopil jsem, že to byl můj způsob obrany vůči mým vlastním slabostem, pochybnostem o sobě a svých schopnostech. Takto se otevřít rozhodně není lehké, ale je to osvobozující a vytvoří to vazby pevné a zároveň citlivé jako jsem nikdy předtím nevnímal. Nyní už nevnímám ostatní muže kolem sebe jako soupeře. Už je nechci ve svém hodnocení srážet a snižovat, aby mě moje Ego ochraňovalo před přijmutím svých slabých stránek ze strachu z bolesti, které bych se vystavil, kdyby je znali ostatní a ponížení, které by to vyvolalo. Bude to zkouška v reálném světě, ale znám teď minimálně 42 mužů, se kterými si to můžu prožít. Je to strach, který nás vede do boje proti někomu či něčemu jen proto, že se bojíme odhodit svou masku a ukázat skutečný a pravdivý obraz sebe. Nejdůležitější je procitnutí a přijmutí skutečnosti, že nějakou „masku“ vůbec nosíme. Zrádné je, že si to ani neuvědomujeme a tajně přežíváme ve strachu ze světa, z života a sebou samým. Cítím vděčnost za svou ochotu poznat své stíny a sílu se o ně podělit s ostatními navzájem. Pocítil jsem, že toto společné sdílení má doslova léčivé schopnosti. Cítil jsem se jako když ze sebe vypustím jed, který jsem si sám vytvořil, držel v oběhu a nedovolil si ho sám sobě dlouhé roky pustit a dělal jako by nic.
Sdílení mi ukázalo, že chlapa dělá chlapem až otevřené srdce. S otevřeným srdcem cítím lásku a soucit. Z těchto pocitů k sobě se vytvořil pocit soudržnosti se světem, touha pro sebe a ostatní něco tvořit. Osvobodil jsem se od pocitu nutnosti, nucenosti a tlaku, že jsem na vše sám. Díky mužům, mužskému kruhu a objetí jsem pochopil energii muže, ženy a dítěte a přijal je sám v sobě. Nyní vnímám, že například to co mi na ženském chování kdy vadilo, bylo z velké části mým nepochopením a odmítáním jejich i svých darů a poslání, které každá bytost do vztahu přináší.
Je to touha, která dokáže pohnout světem, člověkem a já si dovolím tvrdit, že jsem takovou touhu v sobě objevil a procítil.

III. Touha, Rituály, Vnitřní bojovník

Ochota poznat sám sebe mě dovedla až na tento workshop. Tato ochota ve mně postupně rozvinula touhu pokračovat a jít dál odloupávat další následující slupky, masky, nálepky, nánosy a přesvědčení, které jsou sebedestruktivní. A Ego či něco ve mně to vždy nějak vytušilo ještě dříve, než k tomu došlo. Stahovalo mě do hlubin bolesti, ztracenosti, smutku a zmatku, ale touha již byla dostatečně silná a prostředí bylo oporou. Často mi otevřel bolestnou komnatu některý z průvodců. Sid, Petr i Michal oplývají schopností nakopnout mě a nastartovat nové dimenze sebepoznání. A za to mají mou vděčnost a lásku. A nejednou stejně tak pro mě fungovali i ostatní účastníci. Byly jsme si navzájem svými zrcadlem svého nitra. Ať už Jakub, Martin, Petr, Kvído, Vojta mi mi uštědřili facku, někdy pomyslnou, jindy skutečnou, a tím mi v pravou chvíli zatloukly hřebík na místo, které bolí a rovnou s nápisem : „ já to vnímám, prober se.“ . Možná jsem i já někomu přispěl alespoň připínáčkem, protože mě každý takový hřebík otevřel komnatu, kterou jsem mohl vysypat, teplem a světlem srdce vyčistit a zahojit. Nyní se díky těmto procesům cítím, že se mi podařilo naplněný pohár alespoň z části vyprázdnit a mohu dál kráčet odlehčen. Jednou z nejsilnějších zkoušek byly rituály. Je to téma, které by se podle mě mělo znovu oprášit jako běžná součást dospívání. A nemyslím si, že vojenská služba je řešení. Rituály, kterými jsme prošli mi ukázaly kdo jsem, odkud jsem vzešel a že do života mohu vkročit ve své síle, s láskou v srdci a požehnáním předků, sám jako dospělý MUŽ. A zralost podle mě vychází z tohoto uvědomění.
Pocítil jsem sílu záměru a sílu slova. Přijetí mezi muži je jeden ze základních kamenů k uvědomění si svých darů a odpovědnosti, kterou tato role muže, otce, partnera, tchána, dědy i válečníka obnáší.
Bez nadsázky bych si přál, aby těmito či podobnými rituály jako pro mě byl týden pod názvem ZRALÝ MUŽ, prošel každý kluk, chlapec na této planetě. Cítím, že muž, který pozná co je láska, soucit a vášeň bude dostatečně silný, aby svět kolem sebe tvořil v souladu s hodnotami svého srdce a jasností své mysli. Uvědomuji si, že muž, který je odtržen od těchto darů, bude mít spíše tendenci a touhu bořit, brát a soupeřit se světem kolem sebe.

Přijměte pozvání do „srubu“ mužského porozumění, obdarovávaní a výzev. Přijměte pozvání na „ louku“ vašeho srdce, kde v lásce, přijímání a radosti tancují všechny ženy světa. Přijměte pozvání do světa hravosti, bezstarostnosti pro své vnitřní dítě. Přijměte pozván do svého vnitřního světa, kde láska a soucit se změní v sílu, kde hravost a radost tvoří hodnoty, kde moudrost a zralost vychází ze souladu a splynutí se s jednotou bytí.
Přijměte pozvání k propojení těla, mysli a duše. Mě to činí šťastným s pocitem celistvosti, vize a kořenů.

Pokud jste dočetli až sem, tak gratuluji. Gratuluji, protože mé poznání je, že ochota otevírá to nejhodnotnější – naše srdce.

Děkuji všem lidem, bytostem, které jsem ve svém životě potkal. Matce Zemi, Otci Slunci za jejich dary. Pomohli jste mi pochopit uvědomění (třeba jen částečné, mám stále ochotu pokračovat).
Na závěr jednu citaci:
„z kolika % jste v přítomnosti, tolik máte energie.“
Namaste
J.N.

http://www.coachme.cz/event/zraly-muz/

Komentáře

Okomentovat